Pretty Christmas Sweaters

26. prosince 2016 v 19:39 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Mami, copak to děláš?" k ženě sedící na kraji dřevěné verandy přicupital bosky malý klouček. Mohly mu být sotva čtyři roky. V drobném náručí svíral plyšového dinosaura a mlčky pozoroval svou matku, která držela v rukou pletací jehlice.
"Pletu, Sasuke. Chceš si to vyzkoušet?" otočila k němu hlavu a několik pramenů černých vlasů jí sklouzlo do bledé tváře. Vztáhla k němu ruce s kusem upletené bílé vlny.
"Ne, děkuji. To je přeci ženská práce." Mikoto Uchiha se na svého syna zamračila, ale když zaregistrovala jeho zmatený obličej, zasmála se.
"Nemůžeš opakovat všechno co říká tvůj otec, Sasuke. Kdybys tohle řekl nějaké dívce, hrozně by se zlobila."
"Ale ty nejsi jen nějaká dívka, jsi moje máma."
"To je pravda. Ale stejně takové věci už neříkej. Každý dělá to, co mu jde a co ho baví, bez ohledu na to, zda je to děvče nebo chlapec." Sasuke uznale kývnul a po krátkém zaváhání se připlížil k mamince blíž. Sednul si vedle ní, hračku stále tisknul k hrudi a pokračoval dalšími dotazy.


"A co pleteš, mami?" teď už žena soustředila své černé oči výhradně na proplétající se jehlice, ale odpověděla.
"Vánoční svetry." Sasuke se zakabonil.
"Vždyť je teprve podzim. Navíc, zimní oblečení vždycky dostáváme před svátky od babičky." Namítal zmateně. Jejich maminka vždy pletla jen věci do domácnosti, jako třeba kobereček před postel nebo ozdobný, těžký závěs do šatny.
"To máš pravdu, Sasuke, ale tyhle svetry jsou speciální. Budou pro tebe, Itachiho a vaše slečny."
"Naše… slečny?" zamrkal nechápavě a pak si všimnul, že po levé straně měla Mikoto už složené dva zeleno - modro - bílé pulovry.
"Ty hotové jsou pro Itachiho a jeho nastávající, teď pletu ty pro tebe." V klíně jí ležely tři klubíčka vlny - menší bílé a modré, už z poloviny spotřebované, a nové červené. Sasuke se zamračil.
"Proč nemám stejný jako nii-san?" zamračil se nespokojeně a cítil se diskriminován. Chtěl mít nachlup stejný, jako jeho starší bratr, jeho vzor.
"Itachiho nejoblíbenější barva je zelená. A tvoje je červená, Sasuke, nemysli si, že to nevím." Dítko chtělo namítat, že červená je barva pro holky, ale když si vzpomnělo na rozhovor, co vedl s matkou před pár minutami, pusu zase zavřelo.
"Máš pravdu, mami. Ale proč ty svetry pleteš už teď? Je snad Itachi zasnoubený?" zděsil se, že Mikoto už teď vytvářela svatební dary.
"Ale ne, blázínku." Zasmála se nad vystrašeným výrazem svého nejmladšího "To máte na památku. Kdo ví, jestli tu ještě budu, abych viděla svoje chlapečky, jak si vedou k oltáři dívku…"
"Takové věci neříkej, mami!" okřikl ji Sasuke a naštvaně si na své drobné nožky stoupnul. Dinosaurus se mu skutálel z klína na zem pod verandu.
"Jen žertuji, Sasuke. Dům je uklizený, večeře navařená, tak jsem se rozhodla uplést něco památečního. Vždyť víš, jak mne ten kurz pletení s tetou Yoshino baví." Černovlasý klouček chápavě pokýval hlavičkou, seskočil z verandy, aby se znovu shledal se svou hračkou a pak si vylezl opět na své místo po matčině pravici.

"Mami?"
"Ano, Sasuke?"
"Já vlastně ani nevím, jestli se budu chtít někdy ženit. Co když ty svetry pleteš zbytečně?" zapochyboval.
"Toho se vůbec nebojím. Jsem si jistá, že jednoho dne do tvého života vstoupí dívka, se kterou budeš chtít trávit veškerý svůj volný čas. Přinutí tě přestat myslet na všechno zlé, vykouzlí ti úsměv na tváři a ty ji budeš chtít chránit víc než cokoliv na světě. Bude ti s ní tak dobře, že ji požádáš, aby se přidala do naší rodiny a nosila znak klanu Uchiha na zádech. A pak budete mít malé děti…"
"Mami přestaň!" zavrtěl se Sasuke a na tvářích mu vyrazil ruměnec. Mikoto se musela opět pobaveně uchechtnout. Její druhorozený byl velice stydlivý, když šlo o dívky. Odmítal jí říct dokonce i jaké s ním chodily do třídy, nedej Bože svěřit se, zda-li se mu nějaká líbila.
"Promiň, jen tě škádlím. Ale slib mi, že až se nějaká taková důležitá dívka objeví, daruješ jí tento svetr." Pozvedla své prozatimní dílo, aby si ho její syn mohl řádně prohlédnout. Modré pruhy, červené ozdoby, bílý podklad a klasické vánoční motivy. Kousek oblečení se mu moc líbil a nemohl se dočkat, až bude mít jeho maminka hotový i svetr pro něj. Samozřejmě ve větší velikosti, aby ho mohl nosit až bude starší a bude z něj úspěšný shinobi.
"Matko? Sasuke? Jsem doma…" ozval se z předsíně hlas jeho staršího bratra. Sasuke už dál nepřemýšlel nad svou budoucností se svetrem, ale vyskočil na nohy a utíkal svého sourozence přivítat. Mikoto odložila pletení, sbalila všechno úhledně do krabice a odešla do kuchyně prostřít rodině na stůl. Na dokončení oblečků bude ještě času určitě dost.

Přinutí tě přestat myslet na všechno zlé, vykouzlí ti úsměv na tváři a ty ji budeš chtít chránit víc než cokoliv na světě…

"Proč na mě tak koukáš?" tázala se Sakura, když konečně promrzlí dorazili k jejímu, neboli, jejich, apartmánu. Štrachala v kabelce po klíčích a od úst se jí vznášela oblaka páry.
"To nic. Rychle dovnitř. Nechci, abys zase dostala chřipku a já se o tebe musel týden starat."
"Hej!" rošťácky ho uhodila do ramene a ruku v ruce vešli do sotva vytopeného bytu. Krb neměli a svetry, které jim daroval Sai, taky nebyli zrovna nejteplejší. I když dle Sakuřina názoru moc hezké.
"Vysvleč si tu hrůzu." Ukázal na vlněný svršek a růžovláska zčervenala do odstínu jejího oděvu.
"Sasuke-kun! Ještě jsme se ani nepolíbili!" zhrozila se a on převrátil oči vsloup.
"Tak to nemyslím. Mám pro tebe dárek." A zmizel v ložnici. Následovala ho. Když vešla do místnosti, klečel a něco hrabal pod zvýšenou postelí. Tam v krabicích uchovával většinu svých osobních věcí, které mu byli dovoleny vyzvednout si z archivu Konohy, který vznikl po zrušení Uchiha sídliště.

Klekla si vedle něj a pohlédla mu do tváře. Většinou tvrdé rysy mu láskyplně změkly a ona překvapeně pohlédla na dva kousky oblečení, které držel v natažených rukou. Obrátil se k ní.
"Ten menší je pro tebe." Zašeptal a věnoval jí lehký úsměv. Cítila, že ty svetry, které drží v rukou, jsou pro něj něco neuvěřitelné vzácného. I když byly lehce zaprášené a na místech poškozené, nebylo to nic, co by pračka a nit nespravily.
"Děkuji." Odpověděla bez zaváhání a přetáhla si dárek přes hlavu. Materiál jí lehce zelektrizoval vlasy a Sasuke jí je ochotně uhladil. Pak nechal svou pravou dlaň lehce položenou na její tváři.
"Upletla je moje matka, když jsem byl ještě dítě. Pro mne a mou, jak říkala, důležitou dívku." Mlčky poslouchala a do očí se jí draly slzy. "Vím, že to se mnou není jednoduché, Sakuro. Přes to jsi ale pořád tady, po mém boku a nikdy mě nepřestáváš otravovat." Ušklíbl se když se na moment zarazila, ale když jí také došlo, že je to myšleno jako vtip a láskyplná přezdívka, uvolnila se a přitiskla se k němu blíž. "Děkuju." Dokončil a ona se mu hodila kolem krku.
"Já tobě." Svršek jí padl jako ulitý, jemu byl trošku krátký. Přes to ale v duši matce děkoval, že mu po sobě zanechala takovou památku, i když šlo jen o obyčejné vánoční svetry. Kéž by jí mohl povědět, jakou měla pravdu. Byl si jistý, že Sakuru by si jeho rodina zamilovala. Stejně tak, jako ji miloval on. Ale ještě bylo brzy na to jí to povědět.

Zasloužíte si tu povídku vůbec? :P :D Máte štěstí, že jsou Vánoce, takže tuším, že přes svátky se vám moc KOMENTOVAT a HVĚZDIČKOVAT nechce :D Ale co bych chtěla po tak dlouhé neaktivitě, žejo :) Teď jsem měla zas chvilku chuť psát, tak doufám, že vás to potěšilo :) Takhle povídka je takový ten volný sequel/epilog k předchozí jednorázovce Ugly Christmas Sweaters. Protože svetrů se soby není niky dost xP :D :3n Jooo možná bude ještě "epilog epilogu" ale uvidíme. Zimě a sněhu zdar! :3
P.S. Proč jsou tu povídky třetí den za sebou? Nedělejte si plané naděje, teď jsou jen svátky :D a o svátcích se přeci nemá pracovat...takže já budu a budu prostě prokrastinovat, ale od zítřka se musím zase šprtat...bohužel :/ :D Chybí mi časy když jsem měla kapacitu zveřejňovat každý druhý den :/ :)
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aneta Aneta | 26. prosince 2016 v 20:36 | Reagovat

Moc roztomilé! :) Vážně hezká vánoční povídka. ;)

2 Katty Katty | 5. ledna 2017 v 22:23 | Reagovat

Krásné !Teď je mi líto že to čtu až po Vánocích přišla na mě vánoční atmoška :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.