Prosinec 2016

Naruto MMD

28. prosince 2016 v 19:16 | Kata-chan |  VIDEO
Znáte to? Nevadí. Já taky moc ne :D Ale projížděla jsem YouTube a mezi doporučenými se objevila tato videa. Některé mne dost pobavily nebo mi zas přišly roztomilé, ty vám dám dolů do článku... jsou samozřejmě SasuSaku! :D
MMD je jakýsi program, styl animace, který je jestli si správě pamatuju využíván hlavně k tvorbě postaviček Vocaloid (pokud ne, opravte mne ;D ), ale dá se to přeprogramovat, takže charaktery vypadají..vpodstatě jako kdokoliv a mohou dělat cokoliv. Je to dobrá náplast za anime, ve kteréms e moc SasuSaku věcí něděje :D (Protože SP je diskriminuje :P :D)
Takže s váma sdílím tuhle zajmavou věc, vyražte na DeviantArt pro 3D obrázky nebo na youtube pro další videa... to co vám sem dávám je jen ochutnávka a doporučení, na YT jsou toho stovky :D Enjoy :)
P.S. neee vůbec neprokrastinuju ://

Pretty Christmas Sweaters

26. prosince 2016 v 19:39 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Mami, copak to děláš?" k ženě sedící na kraji dřevěné verandy přicupital bosky malý klouček. Mohly mu být sotva čtyři roky. V drobném náručí svíral plyšového dinosaura a mlčky pozoroval svou matku, která držela v rukou pletací jehlice.
"Pletu, Sasuke. Chceš si to vyzkoušet?" otočila k němu hlavu a několik pramenů černých vlasů jí sklouzlo do bledé tváře. Vztáhla k němu ruce s kusem upletené bílé vlny.
"Ne, děkuji. To je přeci ženská práce." Mikoto Uchiha se na svého syna zamračila, ale když zaregistrovala jeho zmatený obličej, zasmála se.
"Nemůžeš opakovat všechno co říká tvůj otec, Sasuke. Kdybys tohle řekl nějaké dívce, hrozně by se zlobila."
"Ale ty nejsi jen nějaká dívka, jsi moje máma."
"To je pravda. Ale stejně takové věci už neříkej. Každý dělá to, co mu jde a co ho baví, bez ohledu na to, zda je to děvče nebo chlapec." Sasuke uznale kývnul a po krátkém zaváhání se připlížil k mamince blíž. Sednul si vedle ní, hračku stále tisknul k hrudi a pokračoval dalšími dotazy.

Ugly Christmas Sweaters 2/2

25. prosince 2016 v 21:27 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Usadili se na polštářích poházených na měkkém koberci. V rohu místnosti stál vánoční stromek, ozdobený bílo-černými inkoustovými figurkami. Vedle stromu se nacházel dřevěný stůl, téměř prohýbající se pod nejrůznějším cukrovím a chlebíčky. A na židli si hověl starý kazeťák, ze kterého se tlumenou hlasitostí linuly koledy.
"Páni Ino, dala sis s tím tolik práce. Vypadá to tu vážně úžasně!" Sakura své nejlepší přítelkyni pokorně vysekla poklonu, překvapeně zírajíc na barevnými řetězy ověšená okna. Ino nevyadala ale až tak polichoceně.
"To všechno Sai. Jakmile jsem mu řekla, že chystám Vánoční večírek, trval na tom, že mi pomůže s přípravami. Nakonec mi dovolil jen ozdobit tamten věnec." Ukázala prstem na chomáč jehličí zastrčený v rohu parapetu.
"Aha. Moc hezký." Přikývla růžovláska a dál se raději neptala. Milosrdná lež, mezi honosnou výzdobou vypadal smutný věneček jako přehlédnutý omyl.

Ugly Christmas Sweaters 1/2

24. prosince 2016 v 2:40 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Ne."
"Ale prosím!"
"Řekl jsem ne."
"Prosím!" nakabonila se a spodní ret vystrčila lítostivě před svrchní. Povzdechl si.
"Proč bych měl jít na nějakou party? Jsme dospělí, vždyť je to k smíchu."
"Dospělí neznamená nudní! Jsou Vánoce, Sasuke-kun, a ty se mají trávit s našimi nejbližšími." Založila si ruce na prsou, dlaň pravé ruky zasunula do levého rukávu a opačně., hledajíc teplo V jejím malém apartmánu se topilo ostošest, ale za skleněnými okenními tabulkami přituhovalo. O probíhající zimě v televizi hovořili jako o nejchladnější za poslední čtvrtstoletí.
"Mým nejbližším člověkem jsi ty. Strávíme Vánoce spolu, to ti nestačí?" odfrkl si a zadíval se na ni černým okem. To druhé, trvale uzamknuté do fialové spirály, schovával pod přerůstajícím pramenem ofiny havraních vlasů.

Omoide: Aito

13. prosince 2016 v 5:15 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Čas se nedá vrátit zpátky. Nerozvážná rozhodnutí učiněné ve zlomku vteřiny člověk nezvrátí. Drobné hlouposti provedené v afektu většinou nadělají víc paseky než užitku. Na druhou stranu, ani dlouho rozmýšlené plány nemusí dopadnout o nic lépe. On sám byl toho zdárným příkladem. V životě udělal spoustu hloupostí, ale nikdy žádné nelitoval. Teda, během temných večerů o samotě při světle svíčky si to namlouval. Nepříjemná jehlička viny ho do srce šťouchala jen zřídkakdy.

Vše se ale změnilo po válce. Najednou si moc dobře uvědomoval, kolika chyb se během své cesty životem dopustil. Nedokázal by se teď určitě na sebe ani podívat do zrcadla. Ležel na zemi po boku svého nejlepšího přítele i nepřítele. Levou ruku stále cítil, i když mu oči prozradili, že od lokte dolů fyzicky už nic neexistuje. Nebolelo to. Hlavně díky zelenému světlu, které vycházelo z rukou jeho bývalé i současné týmové partnerky.
"Potichu, musím se soustředit."

StarDance 1.0

11. prosince 2016 v 1:35 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Aspoň to zkus." Naléhala blondýnka. "Za zkoušku nic nedáš." Ve vzduchu se vznášela opojná oblaka vůně čerstvě namleté kávy lehce smíchaná s aromatem vanilky z čerstvě napečených zákusků.
"Nic kromě důstojnosti. Ztrapním se v národní televizi." Přítmí kavárny po sedmé hodině večerní ro ně mělo vždycky až magický nádech.
"Co to povídáš? Tohle je neuvěřitelná příležitost!" Seděly u okna, ve výloze, na dvou semišových taburetech uprostřed oddělených dřevěným stolkem.
"No tak, Ino, pamatuješ si na naše - teda, spíš moje - tragické taneční? Lektorka mi říkala, že ještě nikdy neviděla jednoho člověka tolikrát upadnout při waltzu v jediné minutě!" v rušné kavárně jejich zvýšený hlas téměř zanikl.
"To nebyla tvoje chyba, to poleno, co se vydávalo za tvého tanečního partnera tě neumělo chytat." Šálky i podšálky měly lehce namodralou barvu a bílé puntíky.
"Z toho polena vyrostl profesionální tanečník a ty to víš, několik let jste spolu objížděli všemožné soutěže. Nestihla si mi kvůli tomu ani přijít na promoci." Zákusky si zrovna v ten den neobjednaly, mezi větami však jedním okem šilhaly k pultu, kde jich ve vitríně stálo v pozoru několik desítek. Od borůvkových přes karamelové až k rebarborovým buchtám, muffinům či sušenkám.

#narutonovels

8. prosince 2016 v 6:02 | Kata-chan |  #tag
Konoha Hiden/Shiden, Sakura Hiden, Sasuke Shinden... říká vám to něco?
Pokud ano, nemusím vysvětlovat, pokud ne, tak stručně: Jedná se o psané knihy navazující a proplétající Naruto svět ať už před válkou nebo po. Ideální způsob jak z Naruta vytřískat ještě víc slávy prohloubit příběhy jednotlivých postav. Jako fanoušci SasuSaku jste asi slyšeli hlavně o knihách jich dvou, nejsou ale jediní, kteří mají svou novelu.
Všechno to začalo už v roce 2010, ale největší boom knížek (na kterých Kishimoto jen spolupracoval) se odehrál po konci mangy v roce 2015. Své vlastní publikaci dostali i Kakashi, Gaara, Shikamaru nebo Itachi. Chcete si je přečíst?

Live Spectacle Naruto

6. prosince 2016 v 6:12 | Kata-chan |  VIDEO
Copak to je? :D

Omoide: Gankona

4. prosince 2016 v 14:20 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Jsem doma!" tuhle frázi si za ty dlouhé měsíce osvojil téměř dokonale. Poté, co doprovodil Sakuru s jejich čerstvě narozenou dcerou zpět do vesnice, podlehl naléhání své manželky a přátel a rozhodl se zůstat s nimi. Nejdřív to bylo na týden. Pak dva měsíce. No a nakonec dostal od Kakashiho trvalou práci u městské policie a zrovna dnes se psal dvoustý sedmdesátý čtvrtý den, co je v Konoze. Ne že by to počítal. Už skoro deset let v kuse takhle dlouho na žádném místě nepobýval, ale ráno odcházet od rodiny s balíčkem oběda v ruce do práce a večer se vracet k čerstvě navařené večeři a spokojené, každým dnem rostoucí dcerce v náručí milující manželky bylo něco, na co si dokázal zvyknout až příjemně rychle.

Dnes to ale bylo jiné. Dnes ho nepřiběhla manželka s dcerou přivítat ke dveřím, odpovědí na jeho pozdrav mu bylo jen zavolání z útrob bytu.
"Vítej, Sasuke-kun!" než stačil zareagovat, ozval se i hlasitý dětský řev. Zul si boty a po sluchu následoval zvuky do pokoje Sarady.

Omoide: Sarada

2. prosince 2016 v 22:17 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Byl to hloupý nápad." Dvě postavy zahalené v tmavých pláštích se toulaly večerní krajinou. Měsíc se v úplňku zdál na obloze větší než obvykle. Nižší ženská figura postupovala drobnými krůčky a zhluboka oddychovala. Vyšší mužská postava přizpůsobila krok své partnerce a trpělivě ji přidržovala volnou, a svou jedinou pravou rukou.
"Byl to tvůj nápad." I na úplném konci března se jim od úst vznášela horká pára. Jejich teplý dech kontrastoval s okolními mrazivými teplotami.
"Já vím. Omluvám se, Sasuke-kun." Na chvíli se zastavila u obrovského balvanu a těžce sála okolní mrazivý vzduch do plic. Potichu v mysli si počítala. Pět, šest, sedm…
"Hn." Povzdychl si znovu ale trpělivě snášel svírání, skoro až drcení své dlaně. Jeho žena uměla vyvinout nadlidskou sílu, takže se velice divil že mu v ruce ještě nepraskají lámající se kosti.
"Jsem otravná." Fňukala a volnou rukou žmolila mezi prsty kus svého pláště. Osm, devět, deset…