Leden 2014

Instantní polévka 1/2

31. ledna 2014 v 16:59 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Znuděné pohledy, nemravné zívání. Na vysokou školu jsem se těšila, co si pamatuju. Když jsem každé ráno na střední přicházela do třídy plné puberťáků, za které jednají hormony. Když do mě v řadě na oběd strčili mladí pacholci a ani se neomluvili. Když jsem přebírala vysvědčení a tančila s jediným kamarádem na maturitním plesu. Vždycky jsem věřila v lepší zítřky a snažila se sršet optimismem. Pod teplou dekou během chladných večerů, schoulená s knihou na klíně a šálkem čaje v dlaních jsem si představovala, jak se věci změní. Že můj život o samotě bude perfektní, internát si vyzdobím podle svých představ a konečně začnu dělat to, co jsem doposud jen plánovala. A víte co? Sakura Haruno předpokládala zase špatně. Vejška je na nic.
Dělala jsem první, poslední, abych svou vysněnou profesi studovala mimo domov. Představte si to, mít vlastní byt - party od rána do večera. Nebo se spřátelit s náhodnou spolubydlící.

Zmrtvýchvstání

30. ledna 2014 v 17:43 | Kata-chan |  Watashi Žvásty
Dlouhý a divný nadpis, že? Ale to, že ho čtete, znamená, že Kata je zase na blogu! :D
Byla to snad moje nejdelší chilling pauza za celý už skoro čtyři roky, ale jsem zpět v plné spisovatelské síle.
To jste rádi, co? :D

No time

13. ledna 2014 v 20:55 | Kata-chan
Takže, tenhle článek v rychlosti píšu, abyste si a mně nekladli otázky "kdy bude to a to".

Bright smile

1. ledna 2014 v 0:00 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Už od rána městem znějí dělobuchy. Se mnou to nic nedělá a zůstávám nehybně ležet v posteli. Nový rok se pro všechny v mém okolí vzrušující událost, takže jsem asi jediný, kdo momentálně nevyráží do non-stop obchodu pro alkohol. Nemám to zapotřebí. Oslavovat se dá i jinak než s promile v otupělém stavu. K nebi lítají malé rachejtle, pravděpodobně světlice, a na zašedlé obloze vytvářejí zářivá blýsknutí. Bez toho hluku by to mohla být krása. Ale ne pro mne.
Ohňostroje od jisté události přesně před sedmi lety nemám rád. Vstal jsem z postele a zatáhl záclony. V ložnici to najednou vypadalo jako o půlnoci. Klid pro oči. Říká se, že tma je milosrdnější než světlo, a já souhlasím. Lusknutím prstů, nebo spíš cvaknutím vypínače mám klid od nepříjemných myšlenek. Povzdechnu si. Sedm let.