Prosinec 2013

Šťastný Nový rok!

31. prosince 2013 v 14:25 | Kata-chan
Milí přátelé, návštěvníci i návštěvnice,
touto cestou bych Vám chtěla popřát veselého silvestra a šťastný Nový rok (neříkej, když je to v nadpisu článku :D) s pořadovým číslem 2014! Já osobně doufám, že další rok bude lepší než 13-ka, protože 14-ku mám moc ráda :3 Nevím proč, možná pro to, že významný den čtrnáctého je v únoru (můj oblíbený měsíc :3)
Dost o mně! Přeju Vám hodně zdraví, štěstí a úspěchů. Chci Vám poděkovat, že jste to se mnou vydrželi další rok, protože jak stárneme, růžové brýle z nosu pomalinku klouzají. Chci vyjádřit díky, že jste četli moje povídky a hodnotili je, protože mi to moc pomáhá k dosažení snu. Děkuji! :)
A když jsme u těch snů, nezapomeňte si 00:00 něco hezkého přát :) A malá rada, lépe se plní nesobecká přání...
HODNĚ ŠTĚSTÍ A ÚSPĚCHŮ V ROCE 2014!
P.S. Jako vždy očekávejte kolem půlnoci silvestrovskou jednorázovku, pokud nenastanou etchnické problémy n.n

Sweet 2

27. prosince 2013 v 22:27 | Kata-chan |  Sweet
Ráno se probudila z krásného snu do ošklivé reality. Za okny zuřil vichr a protivný déšť. Bičoval okenní tabulky a přetrhl Sakuřino snění o svatbě a velké rodině.

Nightmare

25. prosince 2013 v 23:46 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Nenechám vás oba vyhrát." Dívka s vlasy spletenými do copu se ztěžka zvedá ze země. Z úst, tváří i krku jí odkapává čerstvá krev. V ruce pevně svírá luk a levou rukou tahá z toulce šípy, protože pravou má podivně pokroucenou. Před ní na rozsáhlé pláni u Rohu hojnosti stojí dvě postavy. Vysoký chlapec má poraněné jedno oko, pevně si na něj tiskne chladnou, plochou čepel, aby moc nenateklo. Drobné děvče stojící mírně před ním je na tom z trojice nejlépe. Má jen pohmožděná kolena a obrovitou modřinu nad pravým okem. V rukách pevně svírá nože, připravena je každou vteřinu použít.
"Podívej se na sebe, meleš z posledního." Uchechtne se blonďatý chlapec a lehce zavrávorá. I na něm si zranění vybírají své daně, ale je na to trénovaný. Je zvyklý na bolest. Za to pihatá hnědovláska je pořád ve střehu. V několika vteřinách Hladové hry skončí a z arény bude vyveden jeden vítěz. A pokud jim bude přát štěstěna, tak rovnou dva ze stejného kraje.

Baby Maker 26

25. prosince 2013 v 22:18 | Kata-chan |  Baby Maker
Nahodila neupřímný úsměv a vydala se do kuchyně naservírovat večeři dětem. Sasuke stál na místě jako opařený. Vzala to… dobře? Aspoň tak mu to na první pohled přišlo. Jenže slova, která se rozhodla vyslovit, zněla odevzdaně. Zklamaně.

Cukroví 3/3

24. prosince 2013 v 21:42 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Celý rok lituju své chyby. Proč jsme raději nedržela jazyk za zuby, nebo se do něj pořádně nekousla. Lidi chtějí upřímnost? Prosím vás. Sasuke se hned po mém vyznání dožadoval platby za občerstvení, a když jsem odmítla, hodil na stůl stovku a odešel. Jako mátoha s kamennou tváří. Čekala jsem spoustu let na to, jak si padneme do náručí a on si uvědomí, že jsem pro něho ta pravá, ale nic. Živila jsem se lží. Celý rok jsem nedělala nic jiného, než pracovala. Pustila jsem se do kuchařské knížky, přesněji pekařské. Jsou tam všechny moje recepty, kromě mátových muffinů. Ty mi moc připomínají jeho. Při každém pohledu na ně bych musela dotyčnou stránku zlostí vytrhnout.

Cukroví 2/3

24. prosince 2013 v 12:24 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Je to tady. Rok uběhl jako zmrzlá voda, takže příšerně pomalu. Proplouvám životem jako Titanik a každou chvíli do mě narazí nějaký ledovec. Účty za elektřinu. Táta si zlomil nohu. Dárek zabalený v zeleném papíru, převázaný mašlí mátové barvy posměšně na mě hledící z krbové římsy. Ano, mám doma krb. Aspoň nějaké povyražení.

Jestli se chcete ptát na můj milostný život, nedělejte to. Tragédie. Zkoušela jsem v létě pitomosti a šla s kamarádkami do několika barů, ale všechno dopadlo příšerně. Kluci si myslí, že jsme divná. Ale není problém, já mám na ně stejný názor. Vlasy gelované nahoru vypadají směšně, a ten, kdo uráží holku rádoby vtipnými poznámkami, pro mě není borec. Co se to se světem stalo.

Cukroví 1/3

24. prosince 2013 v 0:24 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Koukám se, jak za okny padá sníh. Poprvé tohoto roku. Není hezčí nadílka na Vánoce, než bělostná přikrývka ulic a okolních domů. Venku je určitě zima, ale mě hřeje teplo z trouby. Právě za pomocí dvou kuchyňských hadrů, abych si nespálila prsty, vytahuju čerstvě upečenou dobrotu. Miluju zimu, miluju sladkosti. Pro to je pro mě Vánoční čas perfektní kombinace a já se cítím šťastná. Kéž bych měla to štěstí s kým sdílet.

Zacinká zvonek pověšený nad skleněnými, vstupními dveřmi. V tento čas moc zákazníků nemívám. Zapomněla jsem se zmínit, vlastním malou kavárnu na severu města. Protože ráda peču, a protože by mě cukrárna tolik neuživila. Otírám si symbolicky ruce o zástěru, a abych se zbavila těch nejmenších zbytků mouky, strkám je pod kohoutek.

Real

23. prosince 2013 v 21:28 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Bolí mě noha. Vážně hodně. Strašně moc. Sotva se držím ve vzpřímeném, důstojném postoji. Zrušili pravidlo a dvou vítězích. Stojím naproti Katniss. V očích jí čtu jako v otevřené, šedé knize. Mihá se tam plán mojí smrti. Jistě, můžu mě nechat vykrvácet, ran jsem utrpěl dost. Víc než ona, vydržím míň. Ale ona je milosrdná. Tak, jak zabila Cata, zabije i mne. Jeden šíp do hlavy, výstřel z děla a už se nebudu muset o nic starat. Ona taky ne.
"Do toho." Pobídnu ji a odhazuji jedinou zbraň, kterou mám. Nůž otupený o povrch rohu hojnosti. Proti ní se neubráním. Psychicky ani fyzicky. "Vrať se domů." Pobízím ji, ale ona pořád nic nedělá. Nevytahuje šíp z toulce a neposílá mi ho do lebky, jak si určitě přemítá v hlavě. Vidím do ní jako přes skleněnou výlohu, ale ona do mne nikdy neviděla. Má šanci se mi pomstít za zradu a přeběhnutí k profíkům. Může mi několika ranami vrátit fakt, že v Sloji léta hladoví a já se v pekárně krmím chlebem. Sice okoralým, suchým a spáleným, ale pořád je to jídlo. Žil jsem mnohem šťastněji než většina lidí v Dvanáctém kraji, ale i tak se soužil vlastním problémem. Smutek, že ji nikdy nebudu mít.

Kotonaru 16

23. prosince 2013 v 19:17 | Kata-chan |  Kotonaru
"Co? Ne! Sakuro, počkej!" odháněl její ruce od svého těla. Za jiných okolností by si to možná nechal líbit, přeci jen, je kluk, ale teď na to nebyl nejlepší čas. Nebylo snadné se její dobyvačnosti ubránit.

My sword

22. prosince 2013 v 23:14 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Já nejsem špatný člověk. Nikdy jsem nebyl. Mám rád lidi a chci žít normální život. Normální život ve světě bez Hladových her. Jenže to nejde. Nesmím. Moje matka vyhrála hry před dvaceti lety, a já jako jediný syn musí m nastoupit do akademie. Musím. Chránit čest své rodiny, učinit Druhý kraj pyšným. S otcem a mladší sestrou jsem se loučil s obličejem zmáčeným od slz. Táta mi rozcuchal blonďaté vlasy a sestřička Claudia se mne odmítala pustit, když mě dva mohutní muži zatlačili na ramena a přinutili k pohybu. Nechal jsem ji na prahu dveří a slíbil, že se budu snažit pro ni. S matkou jsem se nerozloučil. Ta ani nepřišla, přes to, že to byla její iniciativa, mne poslat na smrt. Tedy, poslat na trénink, který mě má od té smrti odvrátit. Ale Hladový hry jsou podle mne past. Nemůžeme se připravit. Aspoň v něčem má Kapitol pravdu. K výhře nás musí doprovázet štěstěna.

Sakura II. 3

22. prosince 2013 v 20:31 | Kata-chan |  Sakura II.
Dítě. Miminko. Už jsem skoro zapomněla na ten pocit, když uvnitř, v mém břiše, roste lidská bytost. Mám ale v živé paměti, jak hluboká nejistota, stres a strach se v mé mysli vedli ruku v ruce a proměnili radostné období očekávání v peklo.

Divergence Recenze

22. prosince 2013 v 16:58 | Kata-chan |  Čtenářský deník
Mýlíte se, nebudu tu recenzovat novou povídku, nýbrž knížku, jejiž čtení jsem dokončila přibližně před půl hodinou. Divergence. Nebo, v originálu, Divergent je trilogie od mladé spisovatelky Veronicy Roth. Další série pro věkovou skupinu "young adult" mi přišla do zorného pole na FaceBooku. Ráda brázdám po fanouškovských stránkách HP, HG či PJ (Percy Jackson, dámy a pánové :)) a koukám se na obrázky s knihami ve stylu "Hrdinové naší generace" a narazila jsem na něco, co jsem neznala. Další kniha z budoucnosti, dystopické společnosti. Jekoliž jsem před několika dny po třetí přelouskala Vražednou pomstu (HG 2) a měla takový absťák, že tak dobrý příběh už nenajdu, rozhodla jsem se to zkusit. Pár minut po tom, co jsem se dozvěděla o Divergenci, už jsem brázdila ulož.to a stahovala pdf. soubor.

Sweet 1

21. prosince 2013 v 23:32 | Kata-chan |  Sweet
"Sasuke Uchiha, jste propuštěn na kauci." V zámku těžkých mříží zarachotily klíče a policejní důstojník odsunul dveře dočasné cely. Na dřevěné lavici seděl muž, nohy pohodlně rozkročené, na kolenou nechával odpočívat své lokty.

We remain

21. prosince 2013 v 22:43 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
All the ways that you think you know me
All the limits that you figured out
Limits that you figured out
Had to learn to keep it all below me
Just to keep from being thrown around
Just to keep from being thrown around

Jmenuji se Katniss Everdeenová. Je mi sedmnáct let. Pocházím z Dvanáctého kraje. Přihlásila jsem se jako dobrovolnice místo své sestry Prim do čtyřiasedmdesátých hladových her. Vyhrála jsem díky předstírané romanci s Peetou Mellarkem, pekařem, kterému jsem se líbila už od dětství. Použila jsem černé bobule, rulík zlomocný, abych vydírala Kapitol. Bohužel to vyšlo.

Game of Thrones Jednorázovky

21. prosince 2013 v 20:35 | Kata-chan

Baby Maker 25

20. prosince 2013 v 22:33 | Kata-chan |  Baby Maker
Teplo domácího krbu mu pohladilo srdce. Roky v divočině, roky na bezcílné misi. Konečně byl vykoupen z toho utrpení. Vřelé objetí jeho ratolestí ho hřálo ještě víc než pomyšlení na horkou polévku, jejíž vůně se linula z kuchyně.

Veselé Vánoce

20. prosince 2013 v 21:02 | Kata-chan |  Watashi Žvásty
Zdravím Vás! (och jak originální název článku)
Pro začátek všem přeji, jak už nadpis napovídá, VESELÉ VÁNOCE! :) (+ hodně štěstí do Nového roku, kdybych na to zapomněla ;D) Hodně štěstí, zdraví, jídla...však to znáte n.n
S potěšením oznamuji, že začínají PRÁÁZDNINYYY! Ale to už všichni víme, že ano ;D Čeká nás 16 volných dní, v mém případě je to pouhých 7, protože se budu muset hodně připravovat do školy, ale na ten týden ji můžu vypustit z hlavy.
Chci se tedy podělit o své plány, co bych chtěla stihnout, napsat a vytvořit. Bude to rychlé a bezbolestné, doufám ;)

Atlas

18. prosince 2013 v 0:03 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Some saw the sun
Some saw the smoke
Nechtěl jsem, aby mě zachránila. Ona si ale nedala říct. Riskovala svůj život, svůj těžce vydřený život pro ten můj zbytečný. Proč vlastně? Roky jsme spolu nemluvili, to já byl ten, kdo ji sledoval po cestě domů. Jako nějaký úchylák.
Some heard the gun
Some bent the bow
Propadl jsem jejímu kouzlu v ten den, kdy jsme se poprvé setkali. Mému otci štěstí s její matkou nevyšlo a já jsem vlastně rád. Potom by tu nebyla ona, ani já. Vylezla na židli a začala zpívat Údolní píseň. A já věděl, že jsem ztracený. Nenávratně chycený do sítě lásky na první pohled. Odsouzen k mučivému mlčení, protože ona lidi jako já nenávidí.

My knife

17. prosince 2013 v 0:02 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Kde mám nůž?" naštvaný křik se ozýval od kovové lavičky uprostřed tréninkového centra. "Položil jsem si ho sem! Přesně sem!" rozzlobený mohutný chlapec prudce strčil do druhého, o poznání menšího a mladšího.
"Já jsem ti nůž nevzal." Bránil se menší a vylekanější splátce. Hladové hry začínají už za pár dní a není dobré na sebe upozorňovat nejsilnější účastníky z Prvního a Druhého kraje.
"Vzal jsi můj nůž!" osmnáctiletý chlapec obviňoval svou oběť dál. Nevnímal nic jiného. Ta ostrá, jemně tvarovaná čepel už neležela na svém místě. Už se na ně upřely pohledy všech přítomných, kapitolanů i splátců.
"Říkám, že nevzal!" reagoval také křikem. Cato, onen mohutný chlapec na něj už začal vztahovat ruce. Chtěl ho praštit. A proč vlastně? Protože zmizel obyčejný, pravděpodobně tréninkový nůž?

Sweet Recenze

16. prosince 2013 v 0:01 | Kata-chan

Kotonaru 15

15. prosince 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Kotonaru
Bolest zad a ukrutné třeštění hlavy. Nepříjemné nervové tiky v koutku oka. Pokusila se poručit své ruce, aby se zvedla a otravné cukání svalů zastavila. Její paže se ani nehnula. Za to se jí podařilo rozlepit oční víčka.

Sanguine

13. prosince 2013 v 23:57 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Dnes je pátek třináctého. Černý den měsíce, černý den roku. Během těchto dvacet čtyři hodin, v reálném čase. Nemám ráda třináctku, ale mám ráda pátky. A mezi tím je přesně to, co hledám. Rovnováha.

Lidé budou připisovat tragédii jiným věcem. Klidně i hloupému číslu. Určitě je nenapadne duševní nestabilita. Udělám to.

Ironie? Řekla bych. Náhoda? Pochybuji. Osud? Rozhodně.

Oblékám si bílé šaty a líčím černou řasenkou oči. Podtrhují mé zelené, někdo by řekl až kočičí oči. Kočka je jedním z nejúspěšnějších zabijáků v přírodě, aspoň jsem to četla. Ale ne všechny věci, které přečtete, jsou pravda.

"Dojemný článek"

13. prosince 2013 v 22:33 | Kata-chan
jak se psalo na asku, nebude (jakmile jsem se rozepsala, tak to musím zase škrtnout :D). Chtěla jsem sem napsat, chtěla jsem se podělit o to, so mě trápí už dlouhé týdny. Chtěla jsem se vypsat, protože to pomáhá. Chtěla jsem, aby mě někdo pochopil. Jenže.

Sakura II. 2

9. prosince 2013 v 21:52 | Kata-chan |  Sakura II.
Ráno proběhlo naprosto obyčejně, bez rozruchu. K včerejší hádce jsme se nevraceli a před synem jsme se chovali jako dokonalí manželé. Jenže dítě není hloupé, a vycítí, když je něco špatně.

Catching fire

3. prosince 2013 v 19:37 | Kata-chan |  Píšu Recenze
Druhý díl Hunger games, jak bychom tento film mohli nepřesně označit. Jak už jistě víte, jsem velký fanoušek této trilogie, doma mám všechny tři knihy jak v češtině, tak angličtině. Jo, i pdf-ku, ale to se nepočítá :D Do čarů Panemu, jak bychom to mohli hodně obrazně označit, mě zatáhl článek v anglickém časopise, který jsem odebírali ve škole. Stáhla jsem si film a pak během volného víkendu přečetla všechny knihy. Okouzlilo mě to a první film mi i přes některé nedostatky v dějové linii připadal luxusní. Hlavně obsazení, Josh Hutcherson sice vedle Jennifer Lawrance vypadá srandovně zajímavě (co se výšky týče), ale lepšího Peetu by asi nenašli. To samé platí o Katniss, Effie (Cetkie), Haymitch...postavy mi vyhovují. Jelikož mi srdíčko pohladili Hunger Games, netušila jsem, že Catching fire mi to srdce pěkně stiskne, proždímá a pak vrátí zpárky na místo. Bravo režisérovi, bravo novým hercům. Tahle se točí film podle knihy!