Srpen 2013

Daily life SxS

31. srpna 2013 v 21:25 | Kata-chan |  The Sims 3
Omluvte mou absenci v posledních dnech. Připravuju se do školy (fuj je to =.=) a mám asi něco s očima - když se dívám na obrazovku počítače či televize, dost mě bolí. Nechci pokoušet zdraví, protože s očima jsme měla problémy i v minulosti. Abych Vás ale nenechala o hladu, přidávám z archivu nějaké ty (funny and cute) screenshoty z mé SasuSaku The Sims 3 hry :) Až se zotavím, vynahradím Vám to ;) Mějte se líp než já =.=

Airplanes

29. srpna 2013 v 22:53 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Od malička věděla, že nepatří na zem. Lítala hlavou v oblacích, do sešitu ve škole místo zápisků kreslila nadýchaná oblaka. Narodila se na vesnici, ale věděla, že tady se nemá psát její příběh. Když sfoukla svíčky narozeninového dortu, nebo viděla na tmavé noční obloze padat hvězdu, přála si dostat se na nebesa a koukat se na svět z výšky. Lidé jako zrnka písku, budovy kostičky dřevěné stavebnice. Představovala si před spaním zachumlaná pod peřinou, jak to vidí ptáci. Chtěla mít křídla a dotýkat se mraků. Ale lidé lítat neumějí, aspoň ne bez cizí pomoci. Tehdy se rozhodla. Stane se letuškou. Toužila dotknout se oblohy.

Vyždímaný pomeranč

28. srpna 2013 v 22:49 | Kata-chan |  Watashi Zážitky
Já mám ráda pomeranče :D Nedávno jsem pekla pomerančové cupcakes, pečení je moje nové hobby a jesli budete mít zájem, hodim nějaké recepty...
Ale to Vás nezajímá, že :D Pro ty, co tohle čtou jen naskok: Povídka dneska nebude, byla jsem u doktora a teď po nich budu běhat ještě dlouho. Achjo. Nestihla jsem to prostě, a popravdě když jsme si teď k tomu pořed chvilkou sedla, psát mi vůbec nešlo.
Nevím, proč tomu tak je. Předškolní stres? Pravděpodobně. Nebo taky únava. Já jen že...jsme perfekcionistka. Když něoc dělám, chci, aby to bylo dobré. Hodne dobré. A to platí i v povídkách. Přála bych si, aby se líbily všem, ale asi to není možné...čím víc čtenářů mám, tím těžší je potěšit všechny. Ale já chci! Poradíte mi, jak to udělat? Prosím.

Kotonaru 11

26. srpna 2013 v 13:21 | Kata-chan |  Kotonaru
Seděli naproti sobě, oba koukali do prázdna. Mezi nimi ležel Sasukeho spacák sbalený do ruličky. Majitel vaku mapoval okolí rudýma očima, kontroloval území, zda je bez nepřátel. Sakura střídavě házela očkem po teplém spacáku a předstírala, že taky pročesává okolí, i když nedisponovala Sharinganem.

Bubblegum 6

23. srpna 2013 v 17:59 | Kata-chan |  Bubblegum
Podzimní listí už dávno odvál studený zimní vítr. Stromy shodily barevné šaty a zachumlali se do bílé, sněhové peřiny. Děti vytahovaly sáně z kumbálu a žáci střední školy nosili na vyučování lehčí tašky. Vánoce klepaly na dveře, kdo by se před tak významnými svátky vzdělával?

Jonetsu Recenze

23. srpna 2013 v 16:24 | Kata-chan
Sasuke Uchiha se po dlouhých letech vrátil do vesnice. Je znovu mezi svými přáteli, opět obletován rozkošnou dívkou měnící se v ženu. Sakurou Haruno. Poslední dobou v její blízkosti pociťuje prapodivné návaly horka, kterým ještě nikdy ve svém životě nečelil. Netuší, co se s jeho tělem děje, a jak se toho divného pocitu zbavit. Rozhodne se vyhledat růžovlásčinu pomoc. Ta již v mnohém dospěla, dokáže však vzdorovat své dívčí touze a odolá uhrančivým onyxovým očím...?

Confession

23. srpna 2013 v 12:12 | Kata-chan |  Watashi Žvásty
Takže...
doprčic! :D Nedávám to. Škola za dveřmi a já za prázdniny nestihla to, co jsem chtěla. A jsem z toho naštvaná. Mnozí jste si určitě všimli, včetně mně samotné, že blog (můj) už není, co býval. Opravdu nevím, proč pořád vymýšlím blbosti :D Mám toho moc...a s učením toho bude ještě víc.
Musím si pro to přeházet povídky. Co se týče Nebe, Peklo, Ráj, asi ji odložím. Má to být zvrhlá povídka, ale s příběhem, to znamená, že díly na sobe budou závislé. Někdo se mne na ASKu ptal, jestli udělám další sérii Sasukeho zvrhlého deníčku. Odmítala jsem to, ale jak tak teď přemýšlím...

Nebe, peklo, ráj 1

21. srpna 2013 v 15:46 | Kata-chan |  Nebe, peklo, ráj
Lesní stezka byla lehce nasvícena paprsky slunce, které jako jedny z mála pronikly spletitým bludištěm zelených lístků. Dlouhá, rovná alej táhnoucí se krajinou byla jiné dny tichá, bez živáčka. Dnes na ní bylo však až podezřele zalidněno.

Unicorn 1/2

19. srpna 2013 v 22:06 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Prázdniny. Kdo by je nemiloval. Slunce, léto, voda a čas strávený s přáteli. Večírky, túry a návštěvy hospod, které v tomto povolnějším období společnost mládeži promíjí. Čeká nás maturitní ročník a nenajde se člověk, který by si poslední oficiální prázdniny nechtěl užít naplno. Vyrazili jsme pro to s kamarády na vodu. Většina třídy, rafty, stany a dlouhé noci v podnicích u pobřeží řeky. V takovýchto výletech nejsme žádní nováčci. Každý z nás má vlastní spacák a do trojice připadá jeden stan. Vejdeme se do tří aut a navzájem si kryjeme záda před starostlivými rodiči. Teď bych asi měla konečně objasnit, co pojem ´my´ znamená. Naše parta. Skupina lidí, kteří padli do oka štěstěně, a ta nás díky své dobré vůli přidělila do jedné třídy. Tak jsme se poznali. A spolu jsme hrdě studovali, ale i nekontrolovatelně pařili.

Yay

18. srpna 2013 v 18:01 | Kata-chan |  Watashi Žvásty
Páni, to neuhádnete! Jsem zpátky :)
Zpátky u internetu. Byla jsem týden offline, ale prázdniny jsou prázdniny. Týden jsem si pořádně nezasurfovala a hádejte co...vůbec mi to nechybělo! Měla jsem se krásně tam kde jsem byla, ale stala se věc, která mě donutila hodně přemýšlet.

Kotonaru 10

15. srpna 2013 v 12:12 | Kata-chan |  Kotonaru
Vše se vrátilo do starých kolejí. Pobyt v úkrytu je od sebe odtahoval dál a dál. Byla to léta, co opustili Konohu a zaprodali duši nepříteli. Sakura Zvučnou nenáviděla. Nebylo tu nic, co by jí připomínalo domov. Sasukeho nevídala a beznadějí tu snad byly i stěny nasáklé.

Ballerina

13. srpna 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Publikum. Hudba. Taneční střevíce, leštěná podlaha. Rozevlátá vzdušná sukně a bílý korzet, co k mému tělu velmi dobře přilíná.
Věřte mi, já jsem pravá balerína.

Bělostná kůže, tvář jako z porcelánu. Zelené oči, krása lesního mechu z nich prýštící. Vlasy jako tekutý růženín stažené do ztuženého drdolu na mém týlu. Úsměv vlídného jarního slunce. Krása, co všem pravidlům lidské bytosti se vzpíná.
Věřte mi, já jsem pravá balerína.

Malý vzrůst a lehké tělo. Bujné řasy, tenké obočí. Nehty lehce potažené průsvitným lakem, třpytícím se pod světly reflektorů. Pohled, co muže do kolen stíná.
Věřte mi, já jsem pravá balerína.

Bubblegum 5

11. srpna 2013 v 5:05 | Kata-chan |  Bubblegum
Od toho dne Sasuke Uchiha poprvé pozval ke svému stolu v jídelně dívku. Obvykle pouze pořádá ´zasedání´ o maximu tří lidí týkající se školní rady. Zpříjemňují si debatu jídlem. Ode dneška si ale zpříjemňoval jídlo debatou. A ne sám se sebou v hlavě, jak tomu kdysi bývalo.

Thoughts of little Writer - Fanfiction.net

10. srpna 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Thoughts of little Writer
Tento článek se připravuji napsat hodně dlouho. Věřte mi, jsem líná jak veš :D Nejraději bych se povalovala a četla. Nejen knížky, jak jsem zmiňovala v minulém díle. Číst dobrou knihu před spaním je nebezpečné. Proč? Za a) ji nebudete chtít zavřít a za b) budou se Vám o ní zdát sny. Pokud čtete třeba Hunger Games nebo A song of Ice and Fire, good luck ;D. Já si našla velice milou alternativu, kterou se jak něco naučím, tak rychle uspím. Ano, zase dělám reklamu na fanfiction.net.
Jedná se o nejvletší knihovnu povídek založených na jiných osudech již vytvořených charakterů, a byla založena v roce 1998. K roku 2010 je to nejvletší databáze příběhu, na které najdete obsah ve více než 30 jazycích. První dvě příčky četnosti povídek obsazují světy, ze kterých jsem psala i já. První je Harry Potter, druhý Naruto. Tak, když už jsme se poučili z wikipedie (:D) je čas poskočit dál.

Ochiru 3/3

9. srpna 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Fajn se ta růžovláska nakonec nejen zdá, ale i je. Následující týden mi dělala pravidelně společnost u oběda a večeře. Nosila mi poslušně úkoly ze školy, za což jsem jí nemohl než poděkovat. I mé osobě s nevyzrálým přátelským chováním došlo, že jí nemůžu jen tak hodit do ksichtu, jestli se s tím učením zbláznila. Jak jsem říkal, ležet bezmocně v posteli má své výhody. Neustále mě obskakují. Doktoři, sestřičky, Sakura, dokonce i bratr. Rodiče se za mnou ještě nebyli podívat, jsou momentálně na dvouměsíční dovolené a Itachi jim to asi ani nevolal. Proč se taky rozrušovat, to volno mají, aby si odpočinuli ode mne, ne od práce. Dalo by se říct, že jsem pořádal mejdany. Často a rád. S tím je ale konec, protože nikdo nebude pařit s chromým chudákem na vozíčku. Kromě Sakury.

Anglie 2013

8. srpna 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Fotím Město
Hello there friends!
Můj obvyklý pozdrav :D Tak je to už pár měsíců, co jsem opustila úžasnou Anglii. Vážně jsem se do toho státu zamilovala. Jen tak okrajově, mám náběh na astma, a tam se mi dýchalo luxusně. První důvod, musí se tam žít nádherně. Počasí nám ten týden přálo. Každý den jsem se sice vracela do rodiny utahaná jako veš a cesta z mého rodného města do Bath trvala krutých 22 hodin, vyplatilo se mi to. Anglie není úžasná jen vzduchem, ale i historíí, prostředím, přírodou a...obchody! :D
Takže tady se Vám pokusím poskytnout střípky z mé cesty v podobě asi 90 fotek. Popisky budou z mých vědomostí, které se při tom kulturním týdnu smíchaly dohromady, pro to případné nesrovnalosti omluvte n.n" Popisky k fotce se nacházejí vždy pod ní, aby to bylo postupně n.n A vysvětlivka, proč mám kolem každé fotky rámeček? No, řekněme, že takhle to nemusím podepisovat :D

Baby Maker 22

7. srpna 2013 v 0:00 | Kata-chan |  Baby Maker
"Sakra." Zaklela Sakura poprvé za dlouhé čtyři roky. Co se stala maminkou, odpřisáhla si, že její děti neslušná slova z jejích úst nikdy neuslyší. Pokud něco pochytí ve škole, nebude to chyba v její výchově. Rod Uchihů by měl být respektovaný, slušný a vážený. Seděla na toaletě, kterou před pár chvilkami obdařila svými žaludečními šťávami.

Thoughts of little Writer - Vůně knih

6. srpna 2013 v 11:39 | Kata-chan |  Thoughts of little Writer
"Date a girl who reads books" četla jsem jednou na nějaké stránce na FB. Zajímavý citát, věta, slovní spojení. Jenže kdo to poslouchá? Myslím tím, z kluků. Je mi patnáct a kolem mě se pohybují samí povrchní hošánci. Hlavní věc, co se řeší v této teenagerské společnosti, je vzhled. Povídky o SasuSaku jsou sice krásné, ale ještě jsem skoro nikdy neviděla, že by v dnešní době měla láska průběh podle jedné z těch osnov...v našem městě to chodí jinak. Neříkám, že se něco krásného může stát, ale...ale :D
Já jsem, co se týče mé věkové kategorie, asi poměrně zaostalá. Nebo nedozralá. Nevím. Ale když se ptám svých vrstevníků, jaká je jejich nejoblíbenější kniha nebo jestli už si přečetli Hunger Games, odpoveď je všude stejná "Já nečtu". A kdykoli se podívám do internetových diskuzí, všichni raději sledují filmy než čtou tištěné knížky. A já si říkám...WTF??

The Embrace Coupon

5. srpna 2013 v 18:57 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Asi bych měla začít házet drobáky do kašen taky." Konstatovala Penny v mezipauze, kterou se jí podařilo získat během zvracení do mísy. Tři kelímky piva se na ní podepsaly nevídaným způsobem a najednou byla vděčná, že Amy vzdala pro svou ´nej kámošku´ výlet do Vědeckého centra s jejím přítelem. Aspoň jí měl kdo držet blond vlasy od rána natočené do vzdušných kudrn. Amy ale neměla takovou radost z pomáhání své BFF jako jindy. Měla v hlavě jiné starosti. Pravou rukou svírala zlatavou hřívu, aby Penny nesklouzla do záchodové mísy, kde by se tekuté zlato smíchalo s něčím mnohem méně vábným. Levou rukou položila ´Cooperovi kupóny´ na studenou podlahu koupelny a nemotorně jimi listovala. Knížečka se zdála být poměrně tenká a Amy pomalu začínala litovat, že prodala své odpuštění tak levně. Jistě, výlet do Vědeckého centra se Sheldonem bude příjemně strávený čas, ale listovala zbytkem kupónů.

Ochiru 2/3

2. srpna 2013 v 23:14 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Dny v nemocnici byly nudné. Únavné. Děsné. Měl jsem ještě týden na zotavenou z drobného otřesu mozku, ale ten mi nejspíš přivodila Karin, nikoli pád ze schodů. Ale její otravný hlas byla nízká cena za to, jak jí to šlo v posteli. Když zakusíte jízdu na té nejlepší horské dráze, pomažete zpátky do fronty. Jeden z důvodů, proč s ní chodím. Tedy, chodil. Nikdy mi nepřišlo na um, že odkopne ona mě. Nenapadlo mě však ani, že budu mrzák, takže osud je opravdu nevyzpytatelný. Nudil jsem se i s veškerou elektronikou, kterou mi bratr dovezl z domu. Hraní her stálo za nic, když jsem si při selhání nemohl kopnout nohou do stěny nebo polštáře. Jednou to schytal i kabel od klávesnice. Od té doby mám bezdrátovou. Ale to jsem odbočil. Jediné pozitivum pobytu v hospicu bylo - žádná škola. Jsem jedničkář, ale naše střední je opravdu přísná na prospěch a zameškané hodiny, je tedy pravděpodobné, že mě vyhodí. To by mě naštvalo.