Prosinec 2012

Isha 1/2

31. prosince 2012 v 23:59 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
"Do toho Sasuke! To zvládneš! To dáš vole! My ti věříme!" hlasy svých kamarádů jsem slyšel jen matně, za to mě pěkně vyburcovali. Není nad Vánoční party s přáteli, nejsem takový slušňák jako brácha, který si v pleteném svetru určitě rozdává dárečky pod stromečkem a zvoní na Ježíška. I když jsem mladší, jako pařmen však zkušenější. Teď abych vysvětlil to povzbuzování, právě jsem do sebe lil půl litrovku vodky na ex. V ústech se mi rozpoutal malinký požár a já nevnímal nic jiného, než hořkou křišťálově čirou tekutinu mizící v mém hrdle. Předtím jsem si už pár pohárků dal, takže jsem moc neměl čas ani mozkovou kapacitu přemýšlet nad tím, jestli to, co dělám, je správné. Povzbuzovali mě ale všichni, moje holka Ino, nejlepší kamarád Naruto, a i další, Sai, Kiba, Chouji, Karin, Temari…prostě kruh přátel, co si nakoupily bedny chlastu a o Vánocích nemají nic lepšího na práci.

Sakura 26

31. prosince 2012 v 0:00 | Kata-chan |  Sakura
Nemohla jsem dopadnout lépe. Opravdu, ne. Za těch devět měsíců se stalo tolik věcí. Přišla jsem o panenství. Získala jsem kluka svých snů.

Sakura 25

30. prosince 2012 v 1:03 | Kata-chan |  Sakura
"Mami, tati, tohle je moje holka, Sakura." Oznámil jim ještě ve dveřích Sasuke trošku přiškrceným hlasem. Bylo vidět, že se bojí jejich reakce. No, on se bojí, ale já jsem se přímo děsila. Z očí jeho otce se dalo vyčíst, že by mě nejraději přejel trabantem.

Sakura 24

29. prosince 2012 v 0:05 | Kata-chan |  Sakura
Věci z nemocnice jsem si nevybalila. Taška stála připravená na židli a dveří a já seděla na své posteli, mobil v ruce a čekala jsem…byla jsem strašně nervózní. Tou dobou už byl Sasuke určitě doma, a jelikož jeho otec je právník a matka spisovatelka, oba byli momentálně doma. Takže on bude mít čas a příležitost se jich zeptat.

Sakura 23

28. prosince 2012 v 0:03 | Kata-chan |  Sakura
Z nemocnice mě pustili o dva dny později. Dali mi nějaké prášky proti srážlivosti krve pro těhotné. Z té bílé budovy zapáchající dezinfekcí jsem vypadla opravdu ráda. Každý se tam na mě koukal skrz prsty.

Christmas Surprise

27. prosince 2012 v 0:00 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Dnes jsou Vánoce. Štědrý den. Mám nachystáno všechno, stromeček, večeři pro dva při svíčkách, dárky. No, ne sice všechny, ještě jeden mi má v podvečer donést pošťák (divné, že dodávají i na štědrý den, ale nevadí mi to). Byt je uklizený jako snad ještě nikdy, oblékla jsem si na sebe svoje nejlepší (a velice odvážné) šaty a čekám. Nic jiného, než čekání mi nezbývá.

Proč pořád doufám, i když vím, že je to zbytečné? Jasně mi řekl, že je mezi námi konec, Že se mnou jen zabíjel čas, když byla jeho manželka těhotná a nemohla ukojit jeho sexuální touhy. Ženy přeci můžou mít sex, i když jsou v jiném stavu, ne? Je prý ale třeba si dávat pozor…a mám takový pocit, že on jí nechtěl ublížit, a tak si na rejdění vybral jinou. Mě.

Sakura 22

26. prosince 2012 v 1:10 | Kata-chan |  Sakura
Kluk…chlapec…syn. Tato slova mi zvonila v hlavě. Většina dívek, matek chce dceru. Mít svoji malou holčičku. Ale já byla poměrně ráda, že čekám potomka mužského pohlaví. Bude se mít o mě kdo starat, bude mě mít kdo bránit. Jediným problémem je, že chlapeček bude asi postrádat otce.

Something about the sunshine 3/3

24. prosince 2012 v 23:24 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Pořád jsem doufala, že Sasuke zazvoní u dveří, ale marné. Když začaly klíče rachotit v zámku, vrátili se rodiče, což mi zkazilo náladu ještě víc. Kdyby nevymysleli tento ´vzrušující výlet´, neztrapnila bych se, byla bych šťastná a netrčely by mi v hlavě ty nádherné, okouzlující černé oči. Pokaždé ale, když jsem si na něj vzpomněla, vybavila se mi i ta facka. Jsem vážně kráva. Vážně, totální…výmaz. Mrzí mě to a štve zároveň. Znám ho jeden den a…už mi na něm tolik záleží. Nevím, co mě na něm uchvátilo. Tajemné oči, přátelská povaha, nádherný úsměv? To, že našel odvahu dát se se mnou do hovoru. Ale zase na druhou stranu, kdybych nestavěla toho pošahaného sněhuláka, nevšiml by si mě. Neseznámil by se se mnou…a já bych se do něj nezabouchla. Ano, je to k nevíře. Netušila jsem, že něco jako láska na první pohled se může stát i mě.

Something about the sunshine 2/3

24. prosince 2012 v 10:24 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Ten Sasuke mi teda pomohl dát té nebohé hroudě rozťáplého písku zase tvar. Postavili jsme krásného sněhuláčka, ještě hezčího než předtím. Dokonce vytáhl z kapsy u svých plavek (plavky mají kapsy?) nějakou krabičku, kterou otevřel a z hmoty v ní udělal tři kuličky, které pak zasadil našemu výtvoru jako knoflíky od kabátu, a oči a pusu. Ještě koště s nějakým hrncem, a bude dokonalý. Sněhulák samozřejmě, ne Sasuke, Mám takový pocit, že ten kluk už dokonalý je…trošku jsme si povídali (no, trošku, sedíme tu už tři hodiny) a je mi s ním krásně. Dozvěděla jsem se, že je tady na brigádě, aby si vydělal na nový byt. Světe div se, bydlí kousek od města, kde žiju já. Ohromné štěstí! No, mohlo mi to být jasné, když jsme začali mluvit stejným jazykem. Ale člověk nikdy neví. Já se mu svěřila se svými Vánočními trablemi a on se jen smutně usmál. Nevím proč…po chvilce jsem se to ale dozvěděla. Když jsem se ho zeptala na rodiče, zmlkl a hravý úsměv mu zmizel z tváře. Dobře, tohle bude asi citlivé místo. Musím převést rozhovor jinam.

Something about the sunshine 1/3

24. prosince 2012 v 0:24 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Nenávidím Vánoce. Věřte nevěřte, je to tak. Rozhodla jsem se. Od tohoto roku, od svých šestnáctých narozenin, nenávidím tyto zimní svátky. Ale možná by bylo lepší začít jinak. Jsem Sakura Haruno, zelenooká růžovlásá teenagerka, dcera známé a bohaté právničky Mebuki Haruno a vlastníka stavební firmy Kizashiho Haruno. Určitě již podle zaměstnání mých ´stvořitelů´ vám dochází, že jsme na tom finančně celkem dost dobře. Peníze nám nechybí, bydlíme v luxusním rodinném domku, který zvenku vypadá jako starobylé viktoriánské sídlo, uvnitř je to ale samá vymoženost a moderní technika. Chodím sice na státní školu, protože rodičům se nechce platit školné na soukromkách (raději to utratí za novou vířivku nebo helioport - i když nemáme helikoptéru), ale i bez podplácení učitelů si ve studiu vedu celkem dost dobře. Mám spoustu dobrých přátel, kteří se mnou nejsou jen kvůli penězům, to jsem si už ověřila, když mi bylo nejhůř.

Blue Condom 3/3

23. prosince 2012 v 16:50 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Když jsem procházel vstupními dveřmi…nebo brankou…to je jedno, prostě těmi kývátky, co jsou v každém supermarketu, sevřel se mi žaludek. Možná přeháním, ale…přede mnou se tyčil nespočet regálů, mnohonásobně víc, než jich bylo v té drogerii. Měl jsem chuť dát se na útěk. Zastavila mě jen jedna myšlenka. Když to vzdám tady, budu muset zpátky do té drogerie…tam už vím, kde ´anti dětskou záležitost´ mají, tudíž nebude problém ji vyhledat. Předtím ale bude třeba ´porazit bosse´ (mou mluvu si nevšímejte, asi hraji moc počítačových her) v podobě Ino, která tam určitě ještě číhá na mou osobu a slintá po dalších drbech, které by mohla vytroubit světu. Ne, díky. Takže jsem sebral všechnu odvahu, popadl košík a odhodlaně vyrazil do spletitých uliček supermarketu.

Sakura 21

23. prosince 2012 v 0:01 | Kata-chan |  Sakura
Mé přání nebyla, ostatně jako vždy, vyslyšena. Do nemocnice jsme dorazili v pořádku, Kiba mě popadl do náručí a pádil se mnou na recepci. Teda, myslím, moc jsem okolí neměla šanci vnímat. Byla jsem mimo.

Blue Condom 2/3

21. prosince 2012 v 0:02 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Jsem opravdu neuvěřitelný blbec. Hlupák, idiot. Člověk by si pomyslel, že skleróza je problémem lidí staršího věku. Pokud ale zapomínám v šestnácti letech na takovou důležitou věc, nechci si vidět za nějaké to desetiletí. Asi spáchám sebevraždu ve třiceti. To všechno jen pro to, že jsem zapomněl na hloupý kondom.

Štve mě to, ne že ne. A taky se hrozně stydím. Ostatně, byl to můj nápad, já navrhl Sakuře, abychom si k Vánocům navzájem dali naše poprvé. Mělo se to odehrát u mě v pokoji, zrovna když rodiče odjeli kamsi na chatu a výjimečně mi nechali byt pro sebe. I bratr vyklidil pole, po tom, co jsem si s ním důvěrně promluvil. Dokonce mi dal i pár rad. Ty jsem se ale rozhodl neuposlechnout, ke své smůle. Nikdy jsem u něj holku neviděl, proto bych na ´Itachiho poradnu´ moc nesázel. Ale aspoň radu "Před akcí si všechno zkontroluj" jsem užít mohl.

Sakura 20

19. prosince 2012 v 1:07 | Kata-chan |  Sakura
Nemůžu tomu uvěřit. Udělala jsem to. Konečně se mi povedlo to, co si přeji skoro celý život. Naštvat, urazit, znemožnit, nebo i jen trošku rozesmutnit Sasukeho Uchihu. Odešel se svěšenou hlavou, poslechl mě.

Blue Condom 1/3

17. prosince 2012 v 0:01 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Je to nádherný pocit, věřte mi. Mít nikoho u sebe. Cítit její blízkost, její vůni, její lásku. Tohle všechno…miluju, jak mě její krátké růžové vlasy lechtají na tváři, když mě líbá. Miluju, jak na mne tázavě upírá ty svá zelená kukadla, když se během polibku odpojím a nadechnu pro nový kyslík. Je to až k nevíře, ale ona má větší výdrž než já. Ve všem je úžasná. Miluju ty jiskřičky v jejích očích, které se tam zatřpytí pokaždé, když mě spatří. Miluju její smích, smích, který jsem si vysloužil já, když ji dokážu pobavit. Miluju její obětavost a city pro druhé, i když bych někdy byl raději, aby patřila jen a jen mne. Ano, jsem trošku sobec, jsem trošku majetnický. Ale to snad každý kluk ke své dívce. Já ji miluji prostě celou…

Baby Maker 14

16. prosince 2012 v 0:14 | Kata-chan |  Baby Maker
V klidu a míru povečeřeli. Sasukemu zvedlo náladu aspoň to jídlo, pořád v něm ale bublal zadržovaný vztek. Přišlo mu, že se proti němu celá vesnice spikla. Aspoň policejní oddělení. Neměl mezi nimi jediného přítele. Tak rád by přešel k ANBU.

Sakura 19

14. prosince 2012 v 0:09 | Kata-chan |  Sakura
Proboha. Co budu dělat? Jak se z toho vůbec můžu vykroutit? Jediná možnost úniku je vyskočit z okna a přes plot zmizet k sousedům, to by bylo ale hrozně hloupé. Všichni jsou přesvědčení, že jsem odjela, ani si nepamatuju, kdy jsem byla naposledy venku.

Baby Maker 13

12. prosince 2012 v 1:03 | Kata-chan |  Baby Maker
"Cože?" Sasuke okamžitě odhodil papír a tužku, na kterou si počítal měsíční výdaje a přiskočil ke své přítelkyni. Ona se jen přihlouple culila.

Sakura 18

10. prosince 2012 v 0:18 | Kata-chan |  Sakura
Papírování o mém stěhování nezabralo moc času. Podepsala jsem pár falešných dokumentů, ve škole jsem se rozloučila se spolužáky a ´odjela´ kamsi do Ameriky za svou novou, vymyšlenou, adoptivní rodinou.

Thoughts of little Writer - SasuSaku Stereotypy

9. prosince 2012 v 0:00 | Kata-chan |  Thoughts of little Writer
Páni, na tuhle kapitolu jsem se těšila jak babka na slevy v Kauflandu :D Už dlouho nad tím přemýšlím, že v poslední době je originalita velkou zkouškou pro fantazii pisálků. Ale i prodávajících spisovatelů. Moc bych chtěla jednoho dne napsat velkolepý fenomén jako Jo Rowlingová nebo Suzanne Colins (autorka triologie Hunger games). Dokonce i Stephanie Meyer má se svou knížkou úspěch, protože strefila šíp do srdcí spousty mladých dívek, ale naprosto pošpinila a zneuctila výraz ´upír´. Uznávám, že s eto někomu může líbit, ale tou diskokoulí to přehnala, nezlobte se na mě. Ale její kniha je slavná, natočil se podle ní film a ona má zaručenou prodejnost s jakýmkoliv jiným titulem, i kdyby to byl příběh o kapesníku který někdo posmrkal (páni, to je zajímavý nápad možný využít na slohovku, chalenge accepted :D). Prostě tyhle dámy se prokousaly konkurenčními tituly a vysadily svůj titul na vrchol. I já bych to jednoho dne chtěla zažít. Ale keep dreaming, Kata-chan :)

Baby Maker 12

8. prosince 2012 v 1:02 | Kata-chan |  Baby Maker
Na událost s oslavou se rychle zapomnělo. Aspoň Sakuře to vyfičelo z hlavy. Vůbec se na své přátele nezlobila, protože tři dny na to jí přišli poštou všechny dárky v jedné velké krabici s omluvnými dopisy.

Thoughts of little Writer - Jak je to s FanFiction

7. prosince 2012 v 0:00 | Kata-chan |  Thoughts of little Writer
Jak jsem slíbila, v tomto díle vám milerádá povyprávím, jak se vyvíjela moje ´spisovatelská´ kariéra.
Spíše než spisovatelkou bych se ale nazvala ´fanfictionerkou´ i když je to slovo delší, zní divně a nikdo ho nepoužívá. To proto, že spisovatel je pro mě člověk, který má obrovskou fantazii, vytváří svoje vlastní postavy, svět, jehi psaní je poutavé a zajímavé a od textu nedokážu oči odtrhnout. Proto ne, já bych se nenazvala spisovatelka, ne tak úplně, přestože někdy to používám. A trošku se za to i stydím.
FanFiction je podle mě něco, jako když někdo vymyslel Simpsonovi a pak to začalo několik jiných lidí kreslit, aby vytvořilo animovaný seriál. Ani anime Naruto netvoří sám Kishimoto, nestíhal by to a je to vidět i v některých filerech, takovou sračku by přece stvořitel našeho soukromého božstvá k uctívání nevymyslel. My, co píšeme fanfiction a uveřejňujeme na svých stránkách nejsme spisovatelé, ale pisálci.

Kyoki 3/3

6. prosince 2012 v 0:03 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Jakmile jsem ji začal líbat, všechny starosti ze mě opadly. Nevím, proč jsem to udělal. Možná jen s cílem ji potěšit. S nadějí, že když jí splním dětské přání, její duše se vrátí zpět do těla a bude to znovu ta milá, usměvavá Sakura. Ta s chutí do života. Ta, kterou znám. Zavřel jsme oči, naplno jsem se do toho okamžiku ponořil. Je možné, abych ji během těch několika měsíců začal milovat? Jako dvanáctileté děcko jsem se o lásku vůbec nezajímal. Dívky mě otravovaly, na city jsem zapomněl. Proč mají lidé pocity, když to jen bolí? Na akademii jsem se tomu dokázal ubránit. Jejím úsměvům, vlídným řečem, zamilovaným pohledům. Neměl jsem ji rád za to, že mě přinutila cítit. Byla otravná, pořád mě ten její obličej otravoval v hlavě. Když jsem trénoval, připravovalo mě to o pozornost. A ona ještě dorážela, nosila mi obědy s rajčaty (tomu se nedalo odolat) a každý rok vlastnoručně vyráběla valentýnky. Přinutila mě, i když možná nechtěně, mít ji rád.

Thoughts of little Writer - První ťápoty

5. prosince 2012 v 0:00 | Kata-chan |  Thoughts of little Writer
Ne, není to nová SasuSaku jendorázovka, výjmečně. Nápis na obrázku hlásá přesně to, co jsem tam chtěla napsat. Je to v angličtině vypadá víc cool. Doufám, že to mám pravopisně dobře. Tak začneme. Jsem zvláštní osůbka, říká mi to hodně lidí. Už dlouho jsem měla nápad napsat něco o svém životě, co se mi honí hlavou, protože některé z vás to může zajímat. A nechce se mi kvůli každé blbosti psát článek, který by mohl přebýt nově zveřejněné povídky a vy by jste je pak nezaregistrovali. Taky jsem nějak ztratila chuť svěřovat se lidem, tak všeobecně, a pro to vám na konci dílů jen přidávám nějaké popisky, u kterých je jen na vás, jestli si to přečtete. Kvůli tomu je přece zbytečné zakládat celý článek a spamovat si úvodní stránku blogu, no ne?
Tohle bych nazvala i něčím jako povídkou. Bez většího příběhu, bez zápletky, gradace, nebo vývoje postav (protože sobecky hlavní hrdinkou tu budu já). Bude se to týkat hlavně blogové komunity spisovatelů fanfiction. Chci vám povědět svůj názor na všechno.

Sakura 17

4. prosince 2012 v 0:17 | Kata-chan |  Sakura
Přestože mě ten rozchod neuvěřitelně mrzel, rozhodla jsem se být silná. Nebo se o to aspoň pokusit. Zadržet slzy, odolat pokušení probrečet celou noc v posteli s čokoládou a litovat se. Povedlo se mi to a tak jsem ráno byla připravena vyrazit na letiště dát své lásce sbohem.

Baby Maker 11

2. prosince 2012 v 0:01 | Kata-chan |  Baby Maker
Je to tu. Dnes je velký den. První narozeniny dvojčátek! Sakura si dala s organizací oslavy velice záležet. Sama a vlastnoručně umístila každou konfetu, květinu nebo ozdobnou perličku.