Prosinec 2011

Šampaňské jahody 1/2

31. prosince 2011 v 23:59 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Zítra je třicátého prvního prosince. Silvestr a pak přechod do Nového roku. Všichni se budou bavit. Dva dny, jakoby všichni ztratili rozum. Dnes je třicátého a veliké přípravy na dvoudenní rejdění a opíjení se vrcholí. Já mám ale doma ještě pořád pod stromečkem nerozbalené dárky. Vevnitř nic není, jsou to jen prázdné krabice obalené vánočním papírem. Moje Vánoce nestály za nic. Odešla ode mě snoubenka, Ino. Přesně na Štědrý den si sbalila věci a vrátila mi snubní prstýnek. A zmizela se slovy, že bude bydlet u svého nového přítele Saie. Ten přiteplenej malíř! Ukrad mi ženskou! Sviňák jeden! Jak si můžete odhadnout, už přes týden se topím v depresích a alkoholu. Vypil už jsem toho snad tolik jako většina lidí na silvestra. Ano, ten silvestr. Novoroční polibek od milé. Já jsem sám. Nesnáším být sám. Ale kde takhle rychle seženu obstojnou ženskou? Nemám jinou možnost.

To takhle jednou… tlustá kráva, Reddo-kun vs. mamuti a ZDRHÁME!

30. prosince 2011 v 11:22 | Aki-chan |  To takhle jednou...
Jak asi předpokládáte, a musím sdělit, že asi předpokládáte správně, chystám se vám přiblížit další z našich školou povinných dní.

Malý půst neuškodí

27. prosince 2011 v 9:42 | Kata-chan |  Watashi Žvásty
Tak dámy a pánové, pět dílů za tři dny je na mě rekord :D Snad jste si to užili a satčí vám, protože dneska jedu na Slovensko. Budu tam tři dny, pak zas budu online. Samozřejmě se pokusím něco napsat, ale uvidíme jak budu mít čas. Jestli ano, tak ještě do silvestra dokončím Ice Cube. Poslední dobou mě spíš baví jednorázovky než ty série...ale uvidíme. Zatím se tu mějte hezky. A chci jen říct, že i na silvestra bude speciální ;-)

Princezna Atlantidy 2/3

26. prosince 2011 v 17:07 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Narutův pohled:
"Naruto? Naruto ty tupče, kde vězíš?" ječel na mě čísi hlas z telefonu. Byl jsem právě natažený v posteli před televizí, s krabicí vína a napůl snědenou miskou rámenu. Vím, asi to není zrovna hygienické prostředí, ale co byste chtěli, když jsem měl včera menší mejdan. Jsem totiž pořádnej pařmen! No dobře…jen sám se sebou. Bydlím ve vysokém polo rozpadnutém činžáku v centru města. Můj nejlepší kámoš a zaměstnavatel, Sasuke, mi sice nabízel svůj starý byt v luxusní čtvrti. Ale já jsem řekl, že ne, že si vystačím sám. Už tak pro mě dělá dost jen tím, že mě zaměstnává. Mě, takového, jak by řekla Sakura, blázna. Sakura je jeho snoubenka, já jsem do ní byl na střední zamilovaný, až to skoro zničilo moje přátelstvím se Sasukem. Ale to už moc odbočuju, vraťme se k tomu hovoru. Ano, volol mi ´šéf´.

Princezna Atlantidy 1/3

25. prosince 2011 v 15:30 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Dnes je úplněk, půlnoc. Stříbrné paprsky měsíčního světla tančí po křišťálově čisté vodní hladině. Na kameni vedle malého jezírka seděla dívka. Měla tmavě-modré vlasy a bílé oči, jakoby nadpozemské. Vypadala jako duch, oděná do honosných blankytných šatů, bosou nožkou šplouchala v onom jezírku. Všude okolo bylo ticho, jak to tak v noci uprostřed tmavého lesa bývá. Bylo slyšet jen šumění malého vodopádu, který se třpytil jako dívčin závoj. Měla ho připevněný zezadu na hlavě, pod stříbrnou korunkou. Nehybný pohled upírala někam mezi stromy, jakoby tam něco viděla. Takhle vydržela celou noc. Když bylo všude kolem liduprázdno a červánky už zdobily obzor, povzdechla si. Zprůhledněla ještě víc, vstala z balvanu a s dalším povzdechnutím skočila do vody, uvnitř se rozplynula. Tak zase za měsíc…kdy už to skončí…?

Vánoční pohlednice 3/3

24. prosince 2011 v 17:17 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
Předvánoční čas je vždycky plný lásky, pohody a odpočívání. Pro mě to byl ale stres (ne z dárků) a naprostá beznaděj. Vídat ho každý den…pomalu ale jistě jsem se na něj přestávala zlobit. Ale musela jsem se udržet, nebavit se s ním, nepřiběhnout k němu a neobejmout ho. A taky přemáhat žárlivost když se po něm plazila Ino. A odolávat jeho smutným pohledům, které na mě vrhal snad každou chvíli. Já vím, že ho miluju. Vím, že ho miluju víc než svůj život. Ale nemůžu mu hned odpustit, už jen z principu. Hlavně proto, že si to absolutně neuvědomuje. Dělá, jako bych mu ublížila já, ne on mě. To je špatně, buď si to nedokáže přiznat, nebo…ale ne, nic. Nebudu jeho chování sama sobě omlouvat. Udělali z něj v tom Tokiu pěkného nafoukance, prostě nemůže na chvíli skrýt svou hrdost, aby se mi omluvil. Sevřel mě v náručí a políbil…ale to je jen zbožné Vánoční přání…

Vánoční pohlednice 2/3

24. prosince 2011 v 13:20 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
A takhle to bylo. Takhle mě opustil. To by ale ještě nebylo to nejhorší, plakala jsem, křičela a bědovala. On mi ale vzal hlavu do svých dlaní a políbil mě. Jeho polibek na mě vždycky měl paralyzující schopnosti a Sasuke toho často využíval. Spíš zneužíval. Tak teda, tehdá mě políbil, a mě nezbylo nic než jen potichu vzlykat. On ale měl připravené utěšující řečičky.

"Ale Sakuro…Saky…prosím neplakej, nedělej mi to ještě těžší…"
"A-le j-já ne…nemůžu…" myslí si, že se to jen tak zpraví? Opouští mě, zůstanu sama…co budu dělat? Co budu dělat…
"Utři si slzy, lásko. Budeme si psát, budeme v kontaktu! Někdy můžeš i přijet jestli budeš chtít. Udělám cokoli, jen už prosím neplakej. Trhá mi to srdce."
"Neodjížděj, neopouštěj mě!"

Vánoční pohlednice 1/3

24. prosince 2011 v 5:05 | Kata-chan |  Píšu Jednorázovky
První vločky se snášejí k zemi a já sedím na okenním parapetu. Je mi zima, ale přesto se choulím k chladné okenní tabulce. Tento rok začalo sněžit celkem brzo, je teprve konec listopadu a na zemi už se vyjímá asi deseticentimetrová bílá pokrývka. Sníh má v mém životě neuvěřitelně vážnou roli. Byl u všech důležitých, a po většinou smutných událostí. Tak tu tak sedím s hrnkem horkého skořicového čaje, a ve vzpomínkách se vracím do doby, kdy jsem byla tak šťastná…

Nová škola, nový lidé…to všechno v životě zažijete několikrát. Já jsem měnila školu už dvakrát, a všude jsem si našla alespoň nějakou tu jednu kamarádku. Zkrátka, rozhodla jsem se přestoupit na gymnázium. Jedno z nejprestižnějších v Konoze, a já na něj udělala přímačky! Byla jsem štěstím bez sebe, i když jsem musela opustit spoustu dobrých kamarádů.

Ice Cube 10

17. prosince 2011 v 13:48 | Kata-chan |  Ice Cube
Když dorazili do nemocnice, Naruto se ihned přihnal k recepční a vymáhal z ní, kde jeho nejlepší kamarádka leží. Měl o ni neuvěřitelný strach a taky ho štvalo, že Sasukeho to očividně vůbec nestresuje. Ale mýlil se, Uchiha byl strachy bez sebe.

Naruto FunkoMix 1

7. prosince 2011 v 21:00 | Kata-chan |  Překlady
Tak dámy a pánové (asi jen dámy) konečně jsem se ozvala co? :D Ano, jsem žívá ale už asi brzo nebudu, všechno se mi s prominutím sere, nic nestíhám, nikdo mě nemá rád. Tak snad alspon vy virtuálně jo :D Mám tu pro vás dě blbosti, abyste se nenudili bezemě...:-)